přástevník kostivalový |
Přástevník kostivalový je v Česku hojný na místech, které jsou vhodné pro jeho život - světlé lesy a lesní okraje v suchých a teplých oblastech. Patří mezi můry, takže je to motýl noční, ale často ho potkáme i ve dne. Živí se a vyvíjí na velkém množství druhů rostlin, není specialitou jako mnoho jiných motýlů. Pode Směrnice o stanovištích je to prioritní druh, který si v Evropě zaslouží speciální ochranu. |
prstnatec bezový |
Prstnatec bezový se vyskytuje na loukách, pastvinách a křovinatých stráních. Tato orchidej vytváří dvě barevné formy - žlutou a červenou, výjimečně se objeví i přechodná růžová verze. Na jedné lokalitě se mohou objevit obě, přičemž žlutá je běžnější a většinou vykvétá dříve než červená. V Česku je to silně ohrožený druh chráněný zákonem. Ohrožuje ho především zarůstání luk. |
smil písečný |
Smil písečný je keřík rostoucí na písčitých půdách. Používá se v lidové medicíně, slouží především k řešení problémů trávicí soustavy, a to včetně žlučníku a jater. Můžeme ho potkat na zahrádkách, divoký smil ale patří k silně ohroženým druhům a je chráněn zákonem. |
koniklec velkokvětý |
Koniklec velkokvětý je symbolem jara v teplých oblastech Moravy, i když výjimečně může vykvést i na podzim. Kvete tak brzy, že mu ani nestihnou narůst listy, ty se objevují až po odkvětu. Z květu v té době je vlasatá koule, rovněž dobře poznatelná. Roste na prosluněných stanovištích. U nás je silně ohrožený a chráněný zákonem. |
soumračník žlutokřídlý |
Soumračník žlutokřídlý je kriticky ohrožený motýl, který se vyskytuje na stepních lokalitách, které musí být zarostlé nějakým množstvím keřů. V tomto je údržba lokalit, kde se vyskytuje, velmi náročná. Housenky se živí pouze na trávě jménem válečka prapořitá. Když se housenka koncem léta vylíhne z vajíčka, ihned si upřede kokon, ve kterém přezimuje. Žrát začne až na jaře. |
modrásek kozincový |
Modrásek kozincový se vyskytuje ve stepních a lesostepních lokalitách, nebo třeba na železničních náspech nebo ne příliš využívaných pastvinách. Potřebuje to správné množství křovin - ani málo, ani moc. V Čechách se dnes vyskytuje jen ve třech lokalitách, z toho ve dvou vojenských prostorech, na jižní Moravě je hojnější. |
vřetenuška pozdní |
Vřetenuška pozdní je naší nejvzácnější vřetenuškou, v červeném seznamu ohrožených druhů je uvedena v kategorii ohrožená. Létající dospělce můžeme zahlédnout během prázdnin. Kladou vajíčka na máčku ladní neboli rolní. |
kavyl vláskovitý |
Kavyly jsou trávy, které rostou na stepích, které se dobře poznají podle toho, že květenství vypadají jako pera ptáků. Kavyl vláskový je u nás nejběžnějším druhem této skupiny. Tento druh má chlupaté i listy. Vytváří husté trsy na úbočích kopců v teplých oblastech. |
kozinec rakouský |
Kozinec rakouský je bobovitá rostlina, tedy je příbuzný hrachu nebo čočce. Roste na suchých výslunných stráních. Jedná se o kytku, která napůl leží a napůl stojí - lodyhy jsou rozprostřené po zemi a jen části z nich směřují vzhůru. Tyto části kvetou. Je zákonem chráněný jako silně ohrožený. |
vstavač kukačka |
Vstavač kukačka má zvláštní jméno jak v češtině, tak latině. Překlad jeho latinského jména je šašek, protože květ připomíná šaškovské čapky. Kdysi patřil mezi naše nejběžnější orchideje, dnes je častější jen v Pošumaví, předhůří Karpat a horním Podyjí. V červeném seznamu je uveden jako kriticky ohrožený, podle zákona je chráněn jako silně ohrožený. Z hlíz některých druhů vstavačovitých se připravuje nápoj jménem salep, což vede k devastaci populací těchto rostlin. |
pakudlanka jižní |
Pakudlanka jižní má podobně jako kudlanka z předních končetin vytvořené lapací zařízení, kterým loví hlavně mouchy. Naší zemí prochází severní hranice jejího rozšíření, vyskytuje se jen na jižní Moravě (v Čechách byla jednou nalezena u Litoměřic). Celkem běžná je v NP Podyjí, v NPR Váté písky zřejmě již vymřela. Je chráněná jako kriticky ohrožený druh. |
kobylka révová |
Kobylka révová je robustní kobylka měřící až 3 cm. Tykadla jsou zhruba dvakrát delší než tělo. Žije na keřích, mezi kterými přebíhá, neboť má zakrnělá křídla. Vyhledává především samostatně rostoucí stromy a keře. Je dravá, loví menší bezobratlé. Není chráněná, ale ubývá, neboť v krajině je stále méně a méně lesostepí, kde by mohla přebývat. |
majka obecná |
Majka obecná žije v teplých stepních oblastech. Měří až 5 cm a neumí létat. Všechny naše majky jsou zákonem chráněné. Kdysi je využívali traviči, protože vylučují kantaridin, který je v už v množství 30 mg pro člověka smrtelný. |
pěnice vlašská |
Pěnice vlašská je taková zmenšená kukačka, alespoň co se vzhledu týče. Hnízdo si ale staví sama a sama se stará o mláďata. Obývá prosluněné stráně s rozptýlenými keři, ale nesmí jich být moc. Je zákonem chráněná jakožto ohrožená. |
vřes obecný |
Vřes obecný dal jméno i jednomu z krajinných typů - vřesovištím, kde tvoří dominantní rostlinu. Je to 20 - 50 cm vysoký keřík, který dobře prospívá i v místech, kde se pase dobytek, a kde to často hoří. Do životního cyklu vřesovišť oheň přímo patří - semena nejlépe klíčí na místech, která prošla požárem. |
dudek chocholatý |
Dudek chocholatý je nápadný jak svým pankáčským čírem, tak černobílými křídly a ocasem. Má velmi typický hlas, od kterého je odvozené i jeho latinské jméno - hupupupu (to jméno je Upupa). Kdysi jsme ho mohli často potkávat, jak se vznáší nad pastvinami, kde hledal něco k snědku, tu nějakou housenku, tu mravence a občas ještěrku. Dnes je bohužel ohrožený, především díky zarůstání a opouštění krajiny. Bydlí v dutinách starých stromů. |
ťuhýk obecný |
Ťuhýk obecný je sice menší než kos, ale je to velký lovec, čemuž napovídá jeho zobák. Je schopen ulovit velkého brouka, myš i ještěrku. Samci se často svými úlovky chlubí, vyvěšují je v okolí hnízda na trnité keře, aby samičkám ukázali, jací jsou kabrňáci. Je chráněn jako ohrožený, jeho početnost naštěstí ale roste. |
okáč písečný |
Okáč písečný je drobný motýl vázaný na písčiny bez stromů a s nezapojenou vegetací. V Česku vyhynul - poslední lokalitou druhu v ČR bylo cvičiště Pánov, kde byl naposledy zaznamenán v roce 1995. Hřebíčkem do jeho rakve bylo zarůstání a zalesňování vátých písků borovicí. Stále se ale vyskytuje nedaleko za hranicemi - na slovenském Záhoří, což je aktivní vojenský prostor. |
skřivan lesní |
O skřivanovi lesním spousta lidí tvrdí, že je lepším zpěvákem než slavík. Dokonce vyhrál v anketě Českého rozhlasu. Hnízdí především v borových lesích na píscích, vřesovištích a starých sadech. Je u nás chráněný jakožto silně ohrožený druh. |
paličkovec šedavý |
Paličkovec šedavý je takový pionýr z divokého západu - jako jedna z prvních trav začíná růst na holých písčinách. Patří mezi druhy, které jsou u nás potenciálně ohrožené, ale zatím to s populacemi nevypadá špatně. |
jalovec obecný |
Jalovec obecný je zásadním keřem pro lidstvo - používá se pro výrobu ginu i borovičky a dochucování mas, především zvěřiny. Roste v borových lesích, na pastvinách a stráních, nesnáší přílišné zastínění. Mnohdy poznáme staré, již nepoužívané pastviny právě podle toho, že se tam vyskytuje jalovec. Plodům se říká jalovičky a kromě jídelníčku člověka figurují i v jídelníčku ptáků. Proto se kdysi lovily kvíčaly především na podzim, kdy se hezky samy naložily. |
divizna brunátná |
Divizny bývají většinou žluté, ale v Česku se vyskytuje i jedna fialová - divizna brunátná. Roste na travnatých a skalnatých místech v teplých oblastech. Patří mezi ohrožené druhy a je chráněná zákonem. |