Management spočívá ve stálé přítomnosti malého počtu koní plemene exmoorský pony. Nejedná se tedy o skutečně divoké koně, ale o starobylé plemeno přežívající po staletí izolovaně od běžných domestikovaných koní v horách jihozápadní Anglie. Díky tomu si uchovalo způsob života, zvyky a instinkty, jež jej předurčují pro využití v managementu přírodovědně cenných nelesních oblastí v Evropě. Exmoorští pony jsou velmi nenároční a kromě zdroje napájení, který je třeba vždy zajistit, si vystačí s tím, co jim lokalita nabízí. Nevyžadují přikrmování ani intenzivní veterinární péči. Při pastvě upřednostňují málo výživné druhy píce, jako jsou například pro ostatní spásače špatně stravitelná stébla třtiny křovištní nebo na vlhkých lokalitách rákos. Pastvou těchto koní vzniká pestrá mozaika různých typů trávníků, která je charakteristická plynulými přechody mezi jednotlivými typy vegetace a také velkým zastoupením nakrátko spasených ploch. Velkým pozitivem pro hmyzí společenstva na lokalitě a především druhy vázané na trus spásačů je skutečnost, že u exmoorských ponny není nutné pravidelně aplikovat antiparazitické přípravky. Ty se při použití dostávají s trusem do volného prostředí, jsou jedovaté pro bezobratlé vyvíjející se v trusu a dlouho zde přetrvávají. Na pastvinách exmoorských pony je ale trus koní v tomto ohledu čistý a umožňuje vytvoření druhově bohatých společenstev této specifické skupiny hmyzu.
Tento typ managementu je využit při péči o projektové lokality Mašovická střelnice a Havranické vřesoviště.
