Pastva hospodářských zvířat včetně ovcí a koz byla u nás po staletí tradičním využitím krajiny, a to až do poloviny minulého století. Přestože později prakticky zanikla, až do současnosti se dochovaly cenné lokality formované v minulosti pastvou, jako jsou různé obecní pastviny, obecní draha a podobné plochy odkazující už názvem na jejich původ. Management lokalit v rámci projektu počítá s obnovením tradiční pastvy prováděné co nejpůvodnějším způsobem. Z přírodovědného hlediska je nejvhodnější volná pastva stáda řízeného pasákem a pasteveckým psem. Tento způsob pastvy vede k plynulému ovlivňování travních porostů - vypasená místa i části na pastvu dosud čekající tvoří plynulé přechody. Zvířata jsou na lokalitě umístěna velmi dlouho, ideálně, pokud to potravní nabídka dovolí, celou vegetační sezónu. Protože je tento způsob pastvy organizačně a personálně náročný, je možné využít i realizačně jednodušší alternativu - pastvu v malých oplůtcích, které se často (v praxi prakticky každý den pastevního období) posunují. Mozaika biotopů, která tímto způsobem vzniká, není tak plynulá jako v případě volné pastvy, ale vzhledem k malé rozloze oplůtků je poměrně drobnozrnná.
Tento typ managementu je využíván v péči o projektové lokality Načeratický kopec a Blšanský chlum.
