5plus2 - Znojemsko a Jihomoravský kraj | Přírodě pomáhají jízdy tankem

Těžká vojenská technika je vedle pastvy koníků a koz dalším způsobem, jak pečovat o přírodu u Znojma

ZNOJEMSKO Jak může tank pomoct přírodě? To lidé brzy poznají na Načeratickém kopci u Znojma. Některé vzácné druhy rostlin a živočichů totiž potřebují ke své obnově a zachování neustálé narušování terénu. Zejména pak ty, které žijí v bývalých vojenských prostorech. Dřív k tomu pomáhala činnost armády při výcviku, v dnešních podmínkách po odchodu armády se musí přírodě pomoci jinak.

Právě proto odstartoval pětiletý projekt Military LIFE for Nature, z pěti projektových lokalit jsou na Znojemsku hned tři. "Takové silné zastoupení znojemských lokalit je výsledkem několika faktorů: na základě dřívějších průzkumů jsme vybírali nejcennější lokality v teplých oblastech a zaměřili jsme se na ty, které nejvíce potřebovaly zvláštní péči. Takovéto oblasti jinde nejsou," vysvětluje Markéta Dušková z organizace Beleco, jež dlouhodobě působí v oblasti ochrany přírody. Konkrétně na Načeratickém kopci tanky pomáhají pečovat o suché trávníky, zlikvidují také souvislé křoviny a akáty na osmačtyřiceti hektarech. Tím se vytvoří podmínky pro evropsky významné druhy, jako je přástevník kostivalový a koniklec velkokvětý.

"Pojezdy na Načeratickém kopci budou dvakrát ročně, zajistí hlavní rozrušení povrchu a dále bude o lokalitu postaráno pastvou koz a ovcí. Chceme zvýšit povědomí nejširší veřejnosti o přírodovědném významu opuštěných vojenských prostor a možnostech jejich ochrany, zapojení místních komunit do péče a propagace alternativních způsobů péče o lokality ovlivňované v minulosti vojenským výcvikem," vysvětluje Dušková.

Tank se po Načeratickém kopci projel už tento týden a výsledky má úžasné. "Dohromady za dva dny najedou pásové stroje asi 72 kilometrů," vypočetla vedoucí projektu Marta Kotecká Misiková. Blahodárné účinky ale budou vidět postupně. Lokality zarůstaly 20 let, poté co je vojáci v 90. letech opustili, nelze to tedy změnit ze dne na den.

"Do roku 2021 budou určitě viditelné výsledky. Chceme zvrátit vývoj na lokalitách a ke konci projektu by už měl být vidět všude nový směr," upřesňuje Dušková. Beleco pomáhá i v dalších bývalých vojenských lokalitách, u Mašovic a na Havranickém vřesovišti. Tady pastvou ovcí, koz a v budoucnu i divokých koní. "Každý způsob je užitečný, každý vede k trochu jiné biotopové mozaice. V projektu chceme ukázat tři odlišné přístupy, každý z nich má své výhody a nevýhody. Z našich zkušeností mohou čerpat další následovníci. Ideální je kombinace více různých typů, jako se o to snažíme na Načeratickém kopci," vysvětluje Dušková.

Divocí koně se měli v Podyjí pást už začátkem jara. Vše se ale zpozdilo. "Stále probíhají jednání a stavba ohrad. Je potřeba zajistit veškerá povolení na lokalitách. Pro pohodu poníků je lepší jejich převoz orientovat do chladnějšího počasí, aby z cesty byli stresováni pokud možno co nejméně," dodává.

Ve středoevropských podmínkách má vegetace na naprosté většině území tendenci postupně se měnit v les. V minulosti ‚bezlesí' způsobovaly požáry nebo někteří škůdci. V současnosti to musí většinou nahradit člověk.

Jak to funguje

- Přejezdy půdy tankem i pastva koní a ovcí působí na principu neustálého vracení vegetace na její počátek.

- Naruší se tím vegetace a svrchní vrstva půdy. Někde je vegetace odstraněna úplně.

- Na narušených místech startuje bezprostředně po zásahu obnova. Původní rostliny mají snahu se obnovit ze semen nashromážděných v půdě.

- Objevují se rostliny nejlépe připravených druhů, schopných rychle vyklíčit a vyrůst.

- Teprve v průběhu času obnovující se porost houstne a objevují se zde další druhy rostlin. Později se začínají objevovat první semenáčky keřů a náletových dřevin.