Pánov
Co se děje na Pánově?
V březnu byly na lokalitě Pánov ukončeny hlavní asanační práce - vytrhávání pařezů po odstraněných náletových stromech a strhávání svrchní vrstvy půdy na místech bývalých náletových hájů a míst s hustými porosty třtiny křovištní.
Na několika místech proběhly intenzivní pojezdy vyřazenou vojenskou technikou. Bývalé cvičiště se tak otevřelo a dostalo charakter písčité stepi se solitérními stromy nebo skupinkami stromů.
Jako velmi příjemný bonus se na několika místech znovuobnovily tůňky a mělké mokřady, z nichž nejzajímavější je ten ve střední části cvičiště. Na místě, kde byl ještě nedávno přírodovědně chudý, hustý a tmavý porost osik a v bylinném patře převládaly nepůvodní celíky a třtina křovištní, je teď mělký mokřad zarůstající postupně mokřadní vegetací. Místo je velmi atraktivní pro vážky, obojživelníky a další skupiny živočichů.
V letošním roce jsme zde například zjistili již sedm druhů mokřadních druhů rovnokřídlých, jako jsou cvrček mokřadní, pacvrček písečný, marše panonská, marše písečná nebo saranče černopruhá.
Pánov se tak možná stane jednou z nejvýznamnějších lokalit pro tuto skupinu u nás.
Z dalších významných druhů letos potěšil lelek lesní, kterému se zalíbil otevřený charakter území a s největší pravděpodobností zde hnízdil. Z botanické říše nejvíce překvapil bohatý výskyt chruplavníku rolního - kriticky ohrožené rostliny vyžadující holý substrát. Z Pánova je výskyt tohoto druhu známý, ale naposledy před téměř 50 lety.
Největší výzvou na letošní a následující rok je potlačení výmladků osik a zejména nepůvodních druhů, jako jsou akáty, pajasan žláznatý a střemcha pozdní. Plošnější výmladky proto od července sekáme a jednotlivé výmladky hubíme za pomoci herbicidů. Snažíme se také co nejvíce potlačit porosty nepůvodních celíků. Rozsáhlější porosty opět strojově a s celíky v jedné z cenných částí cvičiště nepřístupné pro techniku pomohli vytrhat na začátku července dobrovolníci z organizace Brontosaurus.
vážky, foto Karel Šimeček