Výstupy z elektronických médií leden - červen 2019
ON-LINE:
Stáda divokých koní v Podyjí se rozrostla zatím o šest hříbat
28.5.2019 00:22 | ZNOJMO (ČTK)
Dvě stáda divokých koní, která už téměř rok pomáhají v Národním parku Podyjí na Znojemsku se spásáním trávy, se letos na jaře rozrostla o prvních šest hříbat. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Marcel Kundrát / Beleco
Dvě stáda divokých koní, která už téměř rok pomáhají v Národním parku Podyjí na Znojemsku se spásáním trávy, se letos na jaře rozrostla o prvních šest hříbat. Minimálně jedno hříbě by ale ještě mělo přibýt. Řekl to Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která pastvu divokých koní v národním parku zajišťuje.
Do dvou lokalit v Podyjí společnost loni dovezla 11 divokých koní z anglického Exmooru, přirozeně udržují zhruba 70 hektarů pastvin, chrání je před zarůstáním. Šest koní ochranáři vypustili na pastvinu v Mašovicích, dalších pět na pastvinu v Havraníkách. Ve stádu je vždy jeden hřebec.
Koně se v místě dobře adaptovali, první mládě přišlo na svět už na začátku dubna. "Nyní už je tam celkem šest hříbat, z toho tři hřebečci a tři klisny. Všechna (hříbata) přišla na svět přirozenou cestou bez asistence. Ještě minimálně jedno by mělo přibýt," uvedl Dostál.
Úkolem zvířat je spásat místní vřesoviště a pastviny bohaté na vzácné druhy květin, motýlů a dalších organismů. Koně okusují také ostružiny nebo náletové keře, kterými by jinak místa zarostla. Díky tomu letos na jaře u Havraníků rozkvetly rozsáhlé koberce fialových konikleců. Dříve je v těchto místech utlačovaly agresivní porosty trav.
"Koně splnili svůj účel. Když jsme oblasti v předchozích letech monitorovali, koniklece se ztrácely ve vysoké trávě. Koně si ale kvetoucích rostlin nevšímají a ty agresivní traviny spásli. Vzácným ohroženým květinám tak přirozeně pomohli od toho, aby je agresivní druhy trav nevytlačovaly," uvedl Dostál.
Hříbata podle něj v Podyjí zůstanou rok, možná dva. Pak se budou stěhovat do dalších lokalit, které společnost teprve chystá.
Návrat divokých koní je součástí projektu Military LIFE for Nature. Hlavním účelem je podpora a zachování vzácných druhů rostlin a živočichů, kteří ke svému životu potřebují plochy s různorodou vegetací. Projekt zajišťuje péči o přírodu v pěti bývalých vojenských územích v různých částech České republiky, chráněných v rámci evropské soustavy Natura 2000.
Stáda divokých koní v Podyjí se rozrostla o šest hříbat
26. 5. 2019 Brněnská drbna
Dvě stáda divokých koní, která už téměř rok pomáhají v Národním parku Podyjí na Znojemsku se spásáním trávy, se letos na jaře rozrostla o prvních šest hříbat. Minimálně jedno hříbě by ale ještě mělo přibýt. ČTK to řekl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která pastvu divokých koní v národním parku zajišťuje.
Do dvou lokalit v Podyjí společnost loni dovezla 11 divokých koní z anglického Exmooru, přirozeně udržují zhruba 70 hektarů pastvin, chrání je před zarůstáním. Šest koní ochranáři vypustili na pastvinu v Mašovicích, dalších pět na pastvinu v Havraníkách. Ve stádu je vždy jeden hřebec.
Koně se v místě dobře adaptovali, první mládě přišlo na svět už na začátku dubna. „Nyní už je tam celkem šest hříbat, z toho tři hřebečci a tři klisny. Všechna (hříbata) přišla na svět přirozenou cestou bez asistence. Ještě minimálně jedno by mělo přibýt," uvedl Dostál.
Úkolem zvířat je spásat místní vřesoviště a pastviny bohaté na vzácné druhy květin, motýlů a dalších organismů. Koně okusují také ostružiny nebo náletové keře, kterými by jinak místa zarostla. Díky tomu letos na jaře u Havraníků rozkvetly rozsáhlé koberce fialových konikleců. Dříve je v těchto místech utlačovaly agresivní porosty trav.
Koně pomáhají přírodě
„Koně splnili svůj účel. Když jsme oblasti v předchozích letech monitorovali, koniklece se ztrácely ve vysoké trávě. Koně si ale kvetoucích rostlin nevšímají a ty agresivní traviny spásli. Vzácným ohroženým květinám tak přirozeně pomohli od toho, aby je agresivní druhy trav nevytlačovaly," uvedl Dostál.
Hříbata podle něj v Podyjí zůstanou rok, možná dva. Pak se budou stěhovat do dalších lokalit, které společnost teprve chystá.
Návrat divokých koní je součástí projektu Military LIFE for Nature. Hlavním účelem je podpora a zachování vzácných druhů rostlin a živočichů, kteří ke svému životu potřebují plochy s různorodou vegetací. Projekt zajišťuje péči o přírodu v pěti bývalých vojenských územích v různých částech České republiky, chráněných v rámci evropské soustavy Natura 2000.
Po vřesovištích už běhá první hříbě exmoorských poníků. Další klisny brzy porodí
11. 4. 2019 znojemský deník
Znojmo - První hříbě se ve středu večer narodilo ve stádu exmoorských poníků vysazených před rokem u Havraníků a Mašovic na Znojemsku. Březí jsou i ostatní klisny, stáda se tedy mají brzy rozrůst o další hříbata.
Úspěšné rozšíření stáda potěšilo zástupce společnosti Česká krajina, která poníky do Podyjí přivezla. I proto, že přišlo v symbolický den. „První hříbě na vřesovišti u Havraníků narodilo přesně jedenáct měsíců poté, co jsme je tam 10. května minulého roku vypustili," řekl ředitel České krajiny Dalibor Dostál.
Jaké má hříbě pohlaví, zjistí odborníci později. Divocí koně se při rození hříbat obejdou bez lidské asistence. „Ve stádech v Podyjí se během jara může narodit až devět hříbat," dodal Dostál.
Od koní se mají držet stranou i návštěvníci. „Koně nyní potřebují klid a mláďata se potřebují adaptovat, proto prosíme návštěvníky, aby se k nepřibližovali a nekrmili je," upozornila Marta Kotecká ze společnosti Beleco, která má projekt na starosti.
Poníci v Podyjí spásají sedmdesát hektarů a pomáhají obnovovat druhově pestrá vřesoviště a louky.
Autor: Martin Moštěk
V Národním parku Podyjí se narodilo první mládě divokých koní
27.04.2019 pozitivni-zpravy.cz - Eva Ertlová
Anotace:
Chtěli bychom poprosit návštěvníky, aby nevstupovali ke koním do ohrad a nepřibližovali se k nim," žádá Marta Kotecká ze společnosti Beleco, která má na starost rozsáhlý projekt Military LIFEfor Nature, jehož jsou divocí koně v Podyjí součástí. Projekt zajišťuje péči o přírodu v pěti bývalých vojenských oblastech v České republice. Kromě zmiňovaného vřesoviště se stádo divokých koní nachází i v nedalekých Mašovicích.
Před téměř rokem, v květnu 2018, byli divocí koně z anglického Exmooru dopraveni do Podyjí na Havranické vřesoviště. Ve středu 10. dubna se jim narodilo úplně první hříbě. Ostatní klisny ve skupině jsou ale také březí, proto by se letos na jaře mohlo stádo původně jedenácti exmoorských koní rozrůst až o devět potomků.
Narození hříbat s sebou nese i speciální klidový režim stáda. „Koně nyní potřebují opravdu klid a mláďata čas na adaptaci. Chtěli bychom poprosit návštěvníky, aby nevstupovali ke koním do ohrad a nepřibližovali se k nim," žádá Marta Kotecká ze společnosti Beleco, která má na starost rozsáhlý projekt Military LIFE for Nature, jehož jsou divocí koně v Podyjí součástí.
Projekt zajišťuje péči o přírodu v pěti bývalých vojenských oblastech v České republice. Kromě zmiňovaného vřesoviště se stádo divokých koní nachází i v nedalekých Mašovicích. „Havranické vřesoviště je druhově bohatá skalní step, Mašovická střelnice zase oplývá pestrými lučními společenstvy," říká Pavel Marhoul, odborný garant projektu z organizace Beleco. „Jde o velmi hodnotné lokality a naším cílem je zachování jejich přírodních hodnot," dodává.
První hříbě divokých koní na jižní Moravě se narodilo v Národním parku Podyjí
16.04.2019 equichannel.cz
Anotace:
Návrat velkých kopytníků na dvě pastviny v Podyjí je součástí rozsáhlejšího projektu Military LIFE for Nature, jeho hlavním účelem je podpora a zachování vzácných druhů rostlin a živočichů, které ke svému životu potřebují plochy s různorodou nelesní vegetací. Finančně ho podpořily také Jihomoravský kraj a Nadační fond rodiny Orlických. Projekt zajišťuje péči o přírodu v pěti bývalých vojenských cvičištích, chráněných v rámci evropské soustavy Natura 2000, v různých částech České republiky.
Po mnoha staletích se minulý týden v podvečer na jižní Moravě narodilo první hříbě divokých koní. Stádo, které se nachází na vřesovištích nedaleko obce Havraníky, se tak rozrostlo o první mládě. „Hříbě přišlo na svět na den přesně jedenáct měsíců po příjezdu divokých koní do Podyjí z anglického Exmooru. Z transportu vyběhli loni 10. května," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která pastvu divokých koní v Národním parku Podyjí zajišťuje.
Ostatní klisny ve skupině jsou rovněž březí a další hříbata by se měla narodit v příštích dnech, stejně jako u druhého stáda, které se nachází u obce Mašovice. Na svět by tak mohlo přijít až devět hříbat. Divocí koně rodí mláďata zcela bez asistence člověka. „Hříbě se během několika minut postaví na nohy a následuje matku," doplnil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
„Koně nyní potřebují klid a mláďata se potřebují adaptovat, proto prosíme návštěvníky, aby nevstupovali ke koním do ohrad a nepřibližovali se k nim," žádá návštěvníky Marta Kotecká ze společnosti Beleco, která má projekt na starosti.
„Klid si nepochybně zaslouží i probouzející se jarní příroda v okolí pastvin. Věřím, že návštěvníci budou respektovat naše doporučení a odloží plánování své návštěvy u koní na pozdější vhodnou dobu. Informace budeme průběžně podávat na webu Správy Národního parku Podyjí," dodává ředitel Správy Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.
Do Národního parku Podyjí přijelo loni v květnu celkem 11 koní z anglického Exmooru. Úkolem zvířat je spásat místní vřesoviště a pastviny bohaté na vzácné druhy květin, motýlů a dalších organismů. Díky tomu letos na jaře u Havraníků poprvé po mnoha letech rozkvetly rozsáhlé koberce fialových konikleců. Předtím je v těchto místech utlačovaly agresivní porosty trav, ze kterých ohrožené květiny vysvobodila právě až pastva divokých koní.
Koně spásají plochu zhruba 70 hektarů. „Havranické vřesoviště je druhově bohatá skalní step, Mašovická střelnice zase oplývá pestrými lučními společenstvy. Obě lokality jsou pokladnicemi vzácných rostlin a živočichů, jako jsou koniklece, jalovce, orchideje, desítky druhů motýlů, ještěrky zelené, užovky stromové a řada dalších. Právě přirozená pastva je péčí přírodě nejbližší. Jde o velmi hodnotné lokality a naším cílem je zachování jejich přírodních hodnot," říká Pavel Marhoul, odborný garant projektu z organizace Beleco.
Zvířata jsou na pastvinách celoročně bez přikrmování. Spásají tak nejen dominantní druhy trav, ale okusují také ostružiny nebo náletové keře, které by jinak pastviny zarostly a vytlačily odtamtud vzácné druhy květin a motýlů.
Návrat velkých kopytníků na dvě pastviny v Podyjí je součástí rozsáhlejšího projektu Military LIFE for Nature, jeho hlavním účelem je podpora a zachování vzácných druhů rostlin a živočichů, které ke svému životu potřebují plochy s různorodou nelesní vegetací. Finančně ho podpořily také Jihomoravský kraj a Nadační fond rodiny Orlických.
Projekt zajišťuje péči o přírodu v pěti bývalých vojenských cvičištích, chráněných v rámci evropské soustavy Natura 2000, v různých částech České republiky. Celý projekt Military LIFE for Nature řídí nevládní organizace Beleco. Dalšími partnery projektu jsou Česká krajina, která začala do Česka znovu vysazovat velké kopytníky, jako jsou divocí koně nebo zubři, Wetland a Ministerstvo životního prostředí.
První písemné zprávy o divokých koních pocházejí z anglického Exmooru z roku 1086. Zvířata tam byla od nepaměti vedena na seznamech divoké zvěře a byla součástí královské honitby. Zatímco na kontinentu byli divocí koně člověkem zcela vyhubeni, právě v Exmooru se divoce žijící populace udržela až do současnosti izolovaná od domácích stád.
Do Česka dovezla divoké koně z Exmooru poprvé společnost Česká krajina v roce 2015, a to do bývalého vojenského prostoru u středočeských Milovic. Právě Polabí patřilo spolu s jižní Moravou mezi poslední místa na území dnešní České republiky, kde se podle archeologických nálezů divocí koně před staletími naposledy vyskytovali, než je člověk vyhubil. Podyjí je tak prvním místem na Moravě a druhým v České republice, kde se divocí koně rozmnožují.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
V Národním parku Podyjí se narodilo první hříbě divokých koní
16.04.2019 jezdectvi.cz
Anotace:
Návrat velkých kopytníků na dvě pastviny v Podyjí je součástí rozsáhlejšího projektu Military LIFE for Nature, jeho hlavním účelem je podpora a zachování vzácných druhů rostlin a živočichů, které ke svému životu potřebují plochy s různorodou nelesní vegetací. Finančně ho podpořily také Jihomoravský kraj a Nadační fond rodiny Orlických. Projekt zajišťuje péči o přírodu v pěti bývalých vojenských cvičištích, chráněných v rámci evropské soustavy Natura 2000, v různých částech České republiky.
Po mnoha staletích se ve středu 10. dubna v podvečer na jižní Moravě narodilo první hříbě divokých koní. Stádo, které se nachází na vřesovištích nedaleko obce Havraníky, se tak rozrostlo o první mládě. „Hříbě přišlo na svět na den přesně jedenáct měsíců po příjezdu divokých koní do Podyjí z anglického Exmooru. Z transportu vyběhli loni 10. května," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která pastvu divokých koní v Národním parku Podyjí zajišťuje.
Ostatní klisny ve skupině jsou rovněž březí a další hříbata by se měla narodit v příštích dnech, stejně jako u druhého stáda, které se nachází u obce Mašovice. Na svět by tak mohlo přijít až devět hříbat. Divocí koně rodí mláďata zcela bez asistence člověka. „Hříbě se během několika minut postaví na nohy a následuje matku," doplnil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
„Koně nyní potřebují klid a mláďata se potřebují adaptovat, proto prosíme návštěvníky, aby nevstupovali ke koním do ohrad a nepřibližovali se k nim," žádá návštěvníky Marta Kotecká ze společnsoti Beleco, která má projekt na starosti.
„Klid si nepochybně zaslouží i probouzející se jarní příroda v okolí pastvin. Věřím, že návštěvníci budou respektovat naše doporučení a odloží plánování své návštěvy u koní na pozdější vhodnou dobu. Informace budeme průběžně podávat na webu Správy Národního parku Podyjí," dodává ředitel Správy Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.
Do Národního parku Podyjí přijelo loni v květnu celkem 11 koní z anglického Exmooru. Úkolem zvířat je spásat místní vřesoviště a pastviny bohaté na vzácné druhy květin, motýlů a dalších organismů. Díky tomu letos na jaře u Havraníků poprvé po mnoha letech rozkvetly rozsáhlé koberce fialových konikleců. Předtím je v těchto místech utlačovaly agresivní porosty trav, ze kterých ohrožené květiny vysvobodila právě až pastva divokých koní.
Koně spásají plochu zhruba 70 hektarů. „Havranické vřesoviště je druhově bohatá skalní step, Mašovická střelnice zase oplývá pestrými lučními společenstvy. Obě lokality jsou pokladnicemi vzácných rostlin a živočichů, jako jsou koniklece, jalovce, orchideje, desítky druhů motýlů, ještěrky zelené, užovky stromové a řada dalších. Právě přirozená pastva je péčí přírodě nejbližší. Jde o velmi hodnotné lokality a naším cílem je zachování jejich přírodních hodnot," říká Pavel Marhoul, odborný garant projektu z organizace Beleco.
Zvířata jsou na pastvinách celoročně bez přikrmování. Spásají tak nejen dominantní druhy trav, ale okusují také ostružiny nebo náletové keře, které by jinak pastviny zarostly a vytlačily odtamtud vzácné druhy květin a motýlů.
Návrat velkých kopytníků na dvě pastviny v Podyjí je součástí rozsáhlejšího projektu Military LIFE for Nature, jeho hlavním účelem je podpora a zachování vzácných druhů rostlin a živočichů, které ke svému životu potřebují plochy s různorodou nelesní vegetací. Finančně ho podpořily také Jihomoravský kraj a Nadační fond rodiny Orlických.
Projekt zajišťuje péči o přírodu v pěti bývalých vojenských cvičištích, chráněných v rámci evropské soustavy Natura 2000, v různých částech České republiky. Celý projekt Military LIFE for Nature řídí nevládní organizace Beleco. Dalšími partnery projektu jsou Česká krajina, která začala do Česka znovu vysazovat velké kopytníky, jako jsou divocí koně nebo zubři, Wetland a Ministerstvo životního prostředí.
První písemné zprávy o divokých koních pocházejí z anglického Exmooru z roku 1086. Zvířata tam byla od nepaměti vedena na seznamech divoké zvěře a byla součástí královské honitby. Zatímco na kontinentu byli divocí koně člověkem zcela vyhubeni, právě v Exmooru se divoce žijící populace udržela až do současnosti izolovaná od domácích stád.
Do Česka dovezla divoké koně z Exmooru poprvé společnost Česká krajina v roce 2015, a to do bývalého vojenského prostoru u středočeských Milovic. Právě Polabí patřilo spolu s jižní Moravou mezi poslední místa na území dnešní České republiky, kde se podle archeologických nálezů divocí koně před staletími naposledy vyskytovali, než je člověk vyhubil. Podyjí je tak prvním místem na Moravě a druhým v České republice, kde se divocí koně rozmnožují.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Rodinka se rozrůstá: V Podyjí se narodilo první hříbě divokých koní
14.04.2019 Blesk.cz - mat
Stádo exmoorských koní spásající vřesoviště v Národním parku Podyjí se ve středu rozrostlo o první mládě. V podvečer se jedné z klisen narodilo hříbě. Ostatní klisny ve skupině jsou rovněž březí a další hříbata by měla přijít na svět v následujících dnech. Podobně jako u druhého stáda nedaleko Mašovic.
"Hříbě přišlo na svět na den přesně jedenáct měsíců po příjezdu divokých koní do Podyjí z anglického Exmooru. Na Havranické vřesoviště vyběhli loni 10. května," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která pastvu divokých koní v Národním parku Podyjí zajišťuje.
Divocí koně jsou na pastvinách celoročně a bez přikrmování. Mláďata rodí zcela bez asistence člověka. Na svět by letos na jaře mohlo přijít celkem až devět hříbat! "Koně nyní ale potřebují opravdu klid a mláďata se potřebují adaptovat. Chtěli bychom poprosit návštěvníky, aby nevstupovali ke koním do ohrad a nepřibližovali se k nim," apeluje Marta Kotecká ze společnosti Beleco, která má projekt na starosti.
Do Národního parku Podyjí přijelo loni v květnu celkem 11 koní z anglického Exmooru. Úkolem zvířat je spásat místní vřesoviště a pastviny bohaté na vzácné druhy květin, motýlů a dalších organismů. Koně okusují také ostružiny nebo náletové keře, kterými by jinak oblasti zarostly. Díky tomu letos na jaře u Havraníků rozkvetly rozsáhlé koberce fialových konikleců.
Spasou škodlivé trávy
Předtím je v těchto místech utlačovaly agresivní porosty trav, ze kterých ohrožené květiny vysvobodila právě až pastva divokých koní. Koně spásají plochu zhruba 70 hektarů.
"Havranické vřesoviště je druhově bohatá skalní step, Mašovická střelnice zase oplývá pestrými lučními společenstvy. Obě lokality jsou pokladnicemi vzácných rostlin a živočichů, jako jsou koniklece, jalovce, orchideje, desítky druhů motýlů, ještěrky zelené, užovky stromové a řada dalších. Právě přirozená pastva je péčí přírodě nejbližší. Jde o velmi hodnotné lokality a naším cílem je zachování jejich přírodních hodnot," vysvětlil Pavel Marhoul, odborný garant projektu z organizace Beleco.
Návrat velkých kopytníků je součástí rozsáhlého projektu Military LIFE for Nature financovaného z evropského programu LIFE. Projekt zajišťuje péči o přírodu v pěti bývalých vojenských územích, chráněných v rámci evropské soustavy Natura 2000, v různých částech České republiky.
Podyjí se narodilo první hříbě divokých koní
14.04.2019 listyjm.cz - Marcel Kundrát
Anotace:
Návrat velkých kopytníků je součástí rozsáhlého projektu Military LIFE for Nature financovaného z evropského programu LIFE. Hlavním účelem projektu je podpora a zachování vzácných druhů rostlin a živočichů, které ke svému životu potřebují plochy s různorodou nelesní vegetací. Projekt zajišťuje péči o přírodu v pěti bývalých vojenských územích, chráněných v rámci evropské soustavy Natura 2000, v různých částech České republiky. Projekt vede ochranářská organizace Beleco, která na něm spolupracuje se společnostmi Wetland a Česká krajina.
Stádo exmoorských koní spásající vřesoviště v Národním parku Podyjí se ve středu 10. dubna rozrostlo o první mládě. Vpodvečer se jedné z klisen narodilo hříbě. Ostatní klisny ve skupině jsou rovněž březí a další hříbata by měla přijít na svět v následujících dnech, podobně je to i u druhého stáda nedaleko Mašovic. Koně nyní potřebují klid, aby si mláďata zvykla na svoji pastvinu. „Hříbě přišlo na svět na den přesně jedenáct měsíců po příjezdu divokých koní do Podyjí z anglického Exmooru. Na Havranické vřesoviště vyběhli loni 10. května," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která pastvu divokých koní v Národním parku Podyjí zajišťuje.
Narodit by se mohlo celkem až devět hříbat. Divocí koně rodí mláďata zcela bez asistence člověka. Zvířata jsou na pastvinách celoročně a bez přikrmování. „Koně nyní ale potřebují opravdu klid a mláďata se potřebují adaptovat. Chtěli bychom poprosit návštěvníky, aby nevstupovali ke koním do ohrad a nepřibližovali se k nim," žádá Marta Kotecká ze spolku Beleco, který má projekt na starosti. „Klid si nepochybně zaslouží i probouzející se jarní příroda v okolí pastvin. Věřím, že návštěvníci budou respektovat naše doporučení a odloží plánování své návštěvy u koní na pozdější vhodnou dobu. Informace budeme průběžně podávat na webu Správy Národního parku Podyjí," dodává ředitel Správy Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.
Do Národního parku Podyjí přijelo loni v květnu celkem 11 koní z anglického Exmooru. Úkolem zvířat je spásat místní vřesoviště a pastviny bohaté na vzácné druhy květin, motýlů a dalších organismů. Koně okusují také ostružiny nebo náletové keře, kterými by jinak oblasti zarostly. Díky tomu letos na jaře u Havraníků rozkvetly rozsáhlé koberce fialových konikleců. Předtím je v těchto místech utlačovaly agresivní porosty trav, ze kterých ohrožené květiny vysvobodila právě až pastva divokých koní.
Koně spásají plochu zhruba 70 hektarů. „Havranické vřesoviště je druhově bohatá skalní step, Mašovická střelnice zase oplývá pestrými lučními společenstvy. Obě lokality jsou pokladnicemi vzácných rostlin a živočichů, jako jsou koniklece, jalovce, orchideje, desítky druhů motýlů, ještěrky zelené, užovky stromové a řada dalších. Právě přirozená pastva je péčí přírodě nejbližší. Jde o velmi hodnotné lokality a naším cílem je zachování jejich přírodních hodnot," říká Pavel Marhoul, odborný garant projektu z organizace Beleco.
Rodinka se rozrůstá: V Podyjí se narodilo první hříbě divokých koní
14.04.2019 24zpravy.com
Anotace:
Návrat velkých kopytníků je součástí rozsáhlého projektu Military LIFE for Nature financovaného z evropského programu LIFE. Projekt zajišťuje péči o přírodu v pěti bývalých vojenských územích, chráněných v rámci evropské soustavy Natura 2000, v různých částech České republiky. VIDEO: Kůň převalského v pražské zoo. 360p Kůň převalského v pražské zoo.
„Hříbě přišlo na svět na den přesně jedenáct měsíců po příjezdu divokých koní do Podyjí z anglického Exmooru. Na Havranické vřesoviště vyběhli loni 10. května," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která pastvu divokých koní v Národním parku Podyjí zajišťuje.
Divocí koně jsou na pastvinách celoročně a bez přikrmování. Mláďata rodí zcela bez asistence člověka. Na svět by letos na jaře mohlo přijít celkem až devět hříbat! „Koně nyní ale potřebují opravdu klid a mláďata se potřebují adaptovat. Chtěli bychom poprosit návštěvníky, aby nevstupovali ke koním do ohrad a nepřibližovali se k nim," apeluje Marta Kotecká ze společnosti Beleco, která má projekt na starosti.
Do Národního parku Podyjí přijelo loni v květnu celkem 11 koní z anglického Exmooru. Úkolem zvířat je spásat místní vřesoviště a pastviny bohaté na vzácné druhy květin, motýlů a dalších organismů. Koně okusují také ostružiny nebo náletové keře, kterými by jinak oblasti zarostly. Díky tomu letos na jaře u Havraníků rozkvetly rozsáhlé koberce fialových konikleců.
Spasou škodlivé trávy
Předtím je v těchto místech utlačovaly agresivní porosty trav, ze kterıch ohrožené květiny vysvobodila právě až pastva divokıch koní. Koně spásají plochu zhruba 70 hektarů.
„Havranické vřesoviště je druhově bohatá skalní step, Mašovická střelnice zase oplıvá pestrımi lučními společenstvy. Obě lokality jsou pokladnicemi vzácnıch rostlin a živočichů, jako jsou koniklece, jalovce, orchideje, desítky druhů motılů, ještěrky zelené, užovky stromové a řada dalších. Právě přirozená pastva je péčí přírodě nejbližší. Jde o velmi hodnotné lokality a naším cílem je zachování jejich přírodních hodnot," vysvětlil Pavel Marhoul, odbornı garant projektu z organizace Beleco.
Návrat velkıch kopytníků je součástí rozsáhlého projektu Military LIFE for Nature financovaného z evropského programu LIFE. Projekt zajišťuje péči o přírodu v pěti bıvalıch vojenskıch územích, chráněnıch v rámci evropské soustavy Natura 2000, v různıch částech České republiky.
Divokým koním na Znojemsku se narodilo první hříbě. Podyjí jich během jara očekává až osm dalších
12.04.2019 irozhlas.cz
Anotace:
Návrat divokých koní je součástí projektu Military LIFE for Nature. Hlavním účelem je podpora a zachování vzácných druhů rostlin a živočichů, kteří ke svému životu potřebují plochy s různorodou vegetací. Projekt zajišťuje péči o přírodu v pěti bývalých vojenských územích v různých částech České republiky, chráněných v rámci evropské soustavy Natura 2000. Na Znojemsku se narodilo hříbě divokého koně.
První hříbě, jež přišlo na svět tento týden, rozšířilo stádo divokých koní, kteří už skoro rok spásají pastviny v národním parku Podyjí na Znojemsku. Správa národního parku to v pátek uvedla na svém webu. Březí jsou ale všechny klisny, v brzké době se čekají další přírůstky.
V Podyjí je ve dvou stádech 11 divokých koní z anglického Exmooru, přirozeně udržují 70 hektarů pastvin, chrání je před zarůstáním. Šest koní ochranáři vypustili na pastvinu v Mašovicích, dalších pět na pastvinu v Havraníkách. Ve stádu je vždy jeden hřebec.
„Hříbě přišlo na svět jedenáct měsíců po příjezdu divokých koní do Podyjí. Na Havranické vřesoviště vyběhli loni 10. května," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která pastvu divokých koní v národním parku Podyjí zajišťuje.
Divocí koně jsou na pastvinách celoročně a bez přikrmování. U hřebení člověk neasistuje. Na svět by letos na jaře mohlo přijít až devět hříbat.
„Koně nyní ale potřebují opravdu klid a očekávaná mláďata se potřebují adaptovat. Chtěli bychom poprosit návštěvníky, aby nevstupovali ke koním do ohrad a nepřibližovali se k nim," uvedla Marta Kotecká ze společnosti Beleco, která má projekt na starosti.
Návrat vegetace
Úkolem zvířat je spásat místní vřesoviště a pastviny bohaté na vzácné druhy květin, motýlů a dalších organismů. Koně okusují také ostružiny nebo náletové keře, kterými by jinak místa zarostla. Díky tomu letos na jaře u Havraníků rozkvetly rozsáhlé koberce fialových konikleců. Dříve je v těchto místech utlačovaly agresivní porosty trav.
Biolog Robert Stejskal už dříve zhodnotil pobyt koní v Podyjí jako přínosný. Uvedl, že v lokalitách se znovu dostává ke slovu původní stepní vegetace, která byla dříve zarostlá. Původně souvislé travní porosty jsou místy prošlapané početnými chodníčky, porosty křovin koně rozdělili různými průchody a stezkami v místech svých oblíbených tras. Takové podmínky vytvářejí i vhodné prostředí pro různé druhy hmyzu.
Návrat divokých koní je součástí projektu Military LIFE for Nature. Hlavním účelem je podpora a zachování vzácných druhů rostlin a živočichů, kteří ke svému životu potřebují plochy s různorodou vegetací. Projekt zajišťuje péči o přírodu v pěti bývalých vojenských územích v různých částech České republiky, chráněných v rámci evropské soustavy Natura 2000.
V Podyjí se narodilo první hříbě divokých koní
12.04.2019 regionalist.cz
Anotace:
Návrat velkých kopytníků je součástí rozsáhlého projektu Military LIFE for Nature financovaného z evropského programu LIFE. Hlavním účelem projektu je podpora a zachování vzácných druhů rostlin a živočichů, které ke svému životu potřebují plochy s různorodou nelesní vegetací. Projekt zajišťuje péči o přírodu v pěti bývalých vojenských územích, chráněných v rámci evropské soustavy Natura 2000, v různých částech České republiky. Projekt vede ochranářská organizace Beleco, která na něm spolupracuje se společnostmi Wetland a Česká krajina.
V Podyjí se narodilo první hříbě divokých koní
Stádo exmoorských koní spásající vřesoviště v Národním parku Podyjí se ve středu rozrostlo o první mládě. V podvečer se jedné z klisen narodilo hříbě. Ostatní klisny ve skupině jsou rovněž březí a další hříbata by měla přijít na svět v následujících dnech. Podobně jako u druhého stáda nedaleko Mašovic. Koně nyní potřebují klid, aby si mláďata zvykla na svoji pastvinu.
„Hříbě přišlo na svět na den přesně jedenáct měsíců po příjezdu divokých koní do Podyjí z anglického Exmooru. Na Havranické vřesoviště vyběhli loni 10. května," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která pastvu divokých koní v Národním parku Podyjí zajišťuje.
Divocí koně jsou na pastvinách celoročně a bez přikrmování. Mláďata rodí zcela bez asistence člověka. Na svět by letos na jaře mohlo přijít celkem až devět hříbat. „Koně nyní ale potřebují opravdu klid a mláďata se potřebují adaptovat. Chtěli bychom poprosit návštěvníky, aby nevstupovali ke koním do ohrad a nepřibližovali se k nim," žádá Marta Kotecká ze společnosti Beleco, která má projekt na starosti. "Klid si nepochybně zaslouží i probouzející se jarní příroda v okolí pastvin. Věřím, že návštěvníci budou respektovat naše doporučení a odloží plánování své návštěvy koní na pozdější dobu. Informace budeme průběžně podávat na webu Správy Národního parku Podyjí," dodává ředitel Správy Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.
Do Národního parku Podyjí přijelo loni v květnu celkem 11 koní z anglického Exmooru. Úkolem zvířat je spásat místní vřesoviště a pastviny bohaté na vzácné druhy květin, motýlů a dalších organismů. Koně okusují také ostružiny nebo náletové keře, kterými by jinak oblasti zarostly. Díky tomu letos na jaře u Havraníků rozkvetly rozsáhlé koberce fialových konikleců. Předtím je v těchto místech utlačovaly agresivní porosty trav, ze kterých ohrožené květiny vysvobodila právě až pastva divokých koní.
Koně spásají plochu zhruba 70 hektarů. „Havranické vřesoviště je druhově bohatá skalní step, Mašovická střelnice zase oplývá pestrými lučními společenstvy. Obě lokality jsou pokladnicemi vzácných rostlin a živočichů, jako jsou koniklece, jalovce, orchideje, desítky druhů motýlů, ještěrky zelené, užovky stromové a řada dalších. Právě přirozená pastva je péčí přírodě nejbližší. Jde o velmi hodnotné lokality a naším cílem je zachování jejich přírodních hodnot," říká Pavel Marhoul, odborný garant projektu z organizace Beleco.
Návrat velkých kopytníků je součástí rozsáhlého projektu Military LIFE for Nature financovaného z evropského programu LIFE. Hlavním účelem projektu je podpora a zachování vzácných druhů rostlin a živočichů, které ke svému životu potřebují plochy s různorodou nelesní vegetací. Projekt zajišťuje péči o přírodu v pěti bývalých vojenských územích, chráněných v rámci evropské soustavy Natura 2000, v různých částech České republiky. Projekt vede ochranářská organizace Beleco, která na něm spolupracuje se společnostmi Wetland a Česká krajina. Působení divokých koní v Podyjí finančně podpořil rovněž Jihomoravský kraj a Nadační fond rodiny Orlických.
V rámci celého projektu Military LIFE for Nature je na vybraných lokalitách využito kromě pastvy divokých koní i dalších netradičních způsobů péče, jako jsou například pojezdy těžké techniky a hospodářská pastva. „Kromě Mašovické střelnice a Havranického vřesoviště, kde probíhá právě pastva koní, je další lokalitou Pánov u Hodonína, kde průběžné probíhá rozsáhlé odstraňování náletových dřevin a dále jsou využívány tanky a další technika pro udržení vhodných podmínek pro vzácné rostliny a motýly, na Načeratickém kopci u Znojma a na Blšanském chlumu u Loun se rozšiřuje plocha pro pastvu koz a ovcí," vyjmenovává dotčené prostory Pavel Marhoul ze společnosti Beleco.
Divocí koně v Podyjí mají první hříbě, čekají se další
12.04.2019 agris.cz
Anotace:
Návrat divokých koní je součástí projektu Military LIFE for Nature. Hlavním účelem je podpora a zachování vzácných druhů rostlin a živočichů, kteří ke svému životu potřebují plochy s různorodou vegetací. Projekt zajišťuje péči o přírodu v pěti bývalých vojenských územích v různých částech České republiky, chráněných v rámci evropské soustavy Natura 2000. Autor: ČTK
První hříbě, jež přišlo na svět tento týden, rozšířilo stádo divokých koní, kteří už skoro rok spásají pastviny v Národním parku Podyjí na Znojemsku. Správa národního parku to dnes uvedla na svém webu. Březí jsou ale všechny klisny, v brzké době se čekají další přírůstky.
V Podyjí je ve dvou stádech 11 divokých koní z anglického Exmooru, přirozeně udržují 70 hektarů pastvin, chrání je před zarůstáním. Šest koní ochranáři vypustili na pastvinu v Mašovicích, dalších pět na pastvinu v Havraníkách. Ve stádu je vždy jeden hřebec.
"Hříbě přišlo na svět jedenáct měsíců po příjezdu divokých koní do Podyjí. Na Havranické vřesoviště vyběhli loni 10. května," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která pastvu divokých koní v Národním parku Podyjí zajišťuje.
Divocí koně jsou na pastvinách celoročně a bez přikrmování. U hřebení člověk neasistuje. Na svět by letos na jaře mohlo přijít až devět hříbat. "Koně nyní ale potřebují opravdu klid a očekávaná mláďata se potřebují adaptovat. Chtěli bychom poprosit návštěvníky, aby nevstupovali ke koním do ohrad a nepřibližovali se k nim," uvedla Marta Kotecká ze společnosti Beleco, která má projekt na starosti.
Úkolem zvířat je spásat místní vřesoviště a pastviny bohaté na vzácné druhy květin, motýlů a dalších organismů. Koně okusují také ostružiny nebo náletové keře, kterými by jinak místa zarostla. Díky tomu letos na jaře u Havraníků rozkvetly rozsáhlé koberce fialových konikleců. Dříve je v těchto místech utlačovaly agresivní porosty trav.
Biolog Robert Stejskal už dříve zhodnotil pobyt koní v Podyjí jako přínosný. Uvedl, že v lokalitách se znovu dostává ke slovu původní stepní vegetace, která byla dříve zarostlá. Původně souvislé travní porosty jsou místy prošlapané početnými chodníčky, porosty křovin koně rozdělili různými průchody a stezkami v místech svých oblíbených tras. Takové podmínky vytvářejí i vhodné prostředí pro různé druhy hmyzu.
Návrat divokých koní je součástí projektu Military LIFE for Nature. Hlavním účelem je podpora a zachování vzácných druhů rostlin a živočichů, kteří ke svému životu potřebují plochy s různorodou vegetací. Projekt zajišťuje péči o přírodu v pěti bývalých vojenských územích v různých částech České republiky, chráněných v rámci evropské soustavy Natura 2000.
V Podyjí se narodilo první hříbě divokých koní
12.04.2019 ekolist.cz
Anotace:
Návrat velkých kopytníků je součástí rozsáhlého projektu Military LIFE for Nature financovaného z evropského programu LIFE. Hlavním účelem projektu je podpora a zachování vzácných druhů rostlin a živočichů, které ke svému životu potřebují plochy s různorodou nelesní vegetací. Projekt zajišťuje péči o přírodu v pěti bývalých vojenských územích, chráněných v rámci evropské soustavy Natura 2000, v různých částech České republiky. Projekt vede ochranářská organizace Beleco, která na něm spolupracuje se společnostmi Wetland a Česká krajina.
Stádo exmoorských koní spásající vřesoviště v Národním parku Podyjí se ve středu rozrostlo o první mládě. V podvečer se jedné z klisen narodilo hříbě. Ostatní klisny ve skupině jsou rovněž březí a další hříbata by měla přijít na svět v následujících dnech, podobně je to i u druhého stáda nedaleko Mašovic. Koně nyní potřebují klid, aby si mláďata zvykla na svoji pastvinu. Informuje o tom spolek Beleco.
„Hříbě přišlo na svět na den přesně jedenáct měsíců po příjezdu divokých koní do Podyjí z anglického Exmooru. Na Havranické vřesoviště vyběhli loni 10. května," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která pastvu divokých koní v Národním parku Podyjí zajišťuje.
Narodit by se mohlo celkem až devět hříbat. Divocí koně rodí mláďata zcela bez asistence člověka. Zvířata jsou na pastvinách celoročně a bez přikrmování. „Koně nyní ale potřebují opravdu klid a mláďata se potřebují adaptovat. Chtěli bychom poprosit návštěvníky, aby nevstupovali ke koním do ohrad a nepřibližovali se k nim," žádá Marta Kotecká ze spolku Beleco, který má projekt na starosti. „Klid si nepochybně zaslouží i probouzející se jarní příroda v okolí pastvin. Věřím, že návštěvníci budou respektovat naše doporučení a odloží plánování své návštěvy u koní na pozdější vhodnou dobu. Informace budeme průběžně podávat na webu Správy Národního parku Podyjí," dodává ředitel Správy Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.
Do Národního parku Podyjí přijelo loni v květnu celkem 11 koní z anglického Exmooru. Úkolem zvířat je spásat místní vřesoviště a pastviny bohaté na vzácné druhy květin, motýlů a dalších organismů. Koně okusují také ostružiny nebo náletové keře, kterými by jinak oblasti zarostly. Díky tomu letos na jaře u Havraníků rozkvetly rozsáhlé koberce fialových konikleců. Předtím je v těchto místech utlačovaly agresivní porosty trav, ze kterých ohrožené květiny vysvobodila právě až pastva divokých koní.
Koně spásají plochu zhruba 70 hektarů. „Havranické vřesoviště je druhově bohatá skalní step, Mašovická střelnice zase oplývá pestrými lučními společenstvy. Obě lokality jsou pokladnicemi vzácných rostlin a živočichů, jako jsou koniklece, jalovce, orchideje, desítky druhů motýlů, ještěrky zelené, užovky stromové a řada dalších. Právě přirozená pastva je péčí přírodě nejbližší. Jde o velmi hodnotné lokality a naším cílem je zachování jejich přírodních hodnot," říká Pavel Marhoul, odborný garant projektu z organizace Beleco.
Návrat velkých kopytníků je součástí rozsáhlého projektu Military LIFE for Nature financovaného z evropského programu LIFE. Hlavním účelem projektu je podpora a zachování vzácných druhů rostlin a živočichů, které ke svému životu potřebují plochy s různorodou nelesní vegetací. Projekt zajišťuje péči o přírodu v pěti bývalých vojenských územích, chráněných v rámci evropské soustavy Natura 2000, v různých částech České republiky. Projekt vede ochranářská organizace Beleco, která na něm spolupracuje se společnostmi Wetland a Česká krajina. Působení divokých koní v Podyjí finančně podpořil rovněž Jihomoravský kraj a Nadační fond rodiny Orlických.
V rámci celého projektu Military LIFE for Nature je na vybraných lokalitách využito kromě pastvy divokých koní i dalších netradičních způsobů péče, jako jsou například pojezdy těžké techniky a hospodářská pastva. „Kromě Mašovické střelnice a Havranického vřesoviště, kde probíhá právě pastva koní, je další lokalitou Pánov u Hodonína, kde průběžné probíhá rozsáhlé odstraňování náletových dřevin a dále jsou využívány tanky a další technika pro udržení vhodných podmínek pro vzácné rostliny a motýly, na Načeratickém kopci u Znojma a na Blšanském chlumu u Loun se rozšiřuje plocha pro pastvu koz a ovcí," vyjmenovává dotčené prostory Pavel Marhoul ze společnosti Beleco.
V Národním parku Podyjí se narodilo první hříbě divokých koní
11.04.2019 zpravodajstvi.ecn.cz
Anotace:
Návrat velkých kopytníků je součástí rozsáhlého projektu Military LIFE for Nature financovaného z evropského programu LIFE. Hlavním účelem projektu je podpora a zachování vzácných druhů rostlin a živočichů, které ke svému životu potřebují plochy s různorodou nelesní vegetací. Projekt zajišťuje péči o přírodu v pěti bývalých vojenských územích, chráněných v rámci evropské soustavy Natura 2000, v různých částech České republiky. Projekt vede ochranářská organizace Beleco, která na něm spolupracuje se společnostmi Wetland a Česká krajina.
„Hříbě přišlo na svět na den přesně jedenáct měsíců po příjezdu divokých koní do Podyjí z anglického Exmooru. Na Havranické vřesoviště vyběhli loni 10. května," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která pastvu divokých koní v Národním parku Podyjí zajišťuje.
Narodit by se mohlo celkem až devět hříbat. Divocí koně rodí mláďata zcela bez asistence člověka. Zvířata jsou na pastvinách celoročně a bez přikrmování. „Koně nyní ale potřebují opravdu klid a mláďata se potřebují adaptovat. Chtěli bychom poprosit návštěvníky, aby nevstupovali ke koním do ohrad a nepřibližovali se k nim," žádá Marta Kotecká ze spolku Beleco, který má projekt na starosti.
„Klid si nepochybně zaslouží i probouzející se jarní příroda v okolí pastvin. Věřím, že návštěvníci budou respektovat naše doporučení a odloží plánování své návštěvy u koní na pozdější vhodnou dobu. Informace budeme průběžně podávat na webu Správy Národního parku Podyjí," dodává ředitel Správy Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.
Do Národního parku Podyjí přijelo loni v květnu celkem 11 koní z anglického Exmooru. Úkolem zvířat je spásat místní vřesoviště a pastviny bohaté na vzácné druhy květin, motýlů a dalších organismů. Koně okusují také ostružiny nebo náletové keře, kterými by jinak oblasti zarostly. Díky tomu letos na jaře u Havraníků rozkvetly rozsáhlé koberce fialových konikleců.
Předtím je v těchto místech utlačovaly agresivní porosty trav, ze kterých ohrožené květiny vysvobodila právě až pastva divokých koní.
Koně spásají plochu zhruba 70 hektarů. „Havranické vřesoviště je druhově bohatá skalní step, Mašovická střelnice zase oplývá pestrými lučními společenstvy. Obě lokality jsou pokladnicemi vzácných rostlin a živočichů, jako jsou koniklece, jalovce, orchideje, desítky druhů motýlů, ještěrky zelené, užovky stromové a řada dalších. Právě přirozená pastva je péčí přírodě nejbližší. Jde o velmi hodnotné lokality a naším cílem je zachování jejich přírodních hodnot," říká Pavel Marhoul, odborný garant projektu z organizace Beleco.
Návrat velkých kopytníků je součástí rozsáhlého projektu Military LIFE for Nature financovaného z evropského programu LIFE. Hlavním účelem projektu je podpora a zachování vzácných druhů rostlin a živočichů, které ke svému životu potřebují plochy s různorodou nelesní vegetací. Projekt zajišťuje péči o přírodu v pěti bývalých vojenských územích, chráněných v rámci evropské soustavy Natura 2000, v různých částech České republiky. Projekt vede ochranářská organizace Beleco, která na něm spolupracuje se společnostmi Wetland a Česká krajina. Působení divokých koní v Podyjí finančně podpořil rovněž Jihomoravský kraj a Nadační fond rodiny Orlických.
V rámci celého projektu Military LIFE for Nature je na vybraných lokalitách využito kromě pastvy divokých koní i dalších netradičních způsobů péče, jako jsou například pojezdy těžké techniky a hospodářská pastva.
„Kromě Mašovické střelnice a Havranického vřesoviště, kde probíhá právě pastva koní, je další lokalitou Pánov u Hodonína, kde průběžné probíhá rozsáhlé odstraňování náletových dřevin a dále jsou využívány tanky a další technika pro udržení vhodných podmínek pro vzácné rostliny a motýly, na Načeratickém kopci u Znojma a na Blšanském chlumu u Loun se rozšiřuje plocha pro pastvu koz a ovcí," vyjmenovává dotčené prostory Pavel Marhoul ze společnosti Beleco.
První písemné zprávy o divokých koních pocházejí z anglického Exmooru z roku 1086. Zvířata tam byla od nepaměti vedena na seznamech divoké zvěře a byla součástí královské honitby. Zatímco na kontinentu byli divocí koně člověkem zcela vyhubeni, právě v Exmooru se divoce žijící populace udržela až do současnosti izolovaná od domácích stád.
Do Česka dovezla divoké koně z Exmooru poprvé společnost Česká krajina v roce 2015, a to do bývalého vojenského prostoru u středočeských Milovic. Právě Polabí patřilo spolu s jižní Moravou mezi poslední místa na území dnešní České republiky, kde se podle archeologických nálezů divocí koně před staletími naposledy vyskytovali, než je člověk vyhubil. Podyjí je tak prvním místem na Moravě a druhým v České republice, kde se divocí koně rozmnožují.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, Hello bank, Printwell, JK Jewels, Semix, Megabooks CZ, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.
Divokým koním se v Podyjí daří: Na jaře se narodí první hříbata, půjdou ale do světa
01.04.2019 24zpravy.com
Anotace:
Návrat divokıch koní je součástí projektu Military LIFE for Nature. Hlavním účelem je podpora a zachování vzácnıch druhů rostlin a živočichů, kteří ke svému životu potřebují plochy s různorodou vegetací. Projekt zajišťuje péči o přírodu v pěti bıvalıch vojenskıch územích v různıch částech České republiky, chráněnıch v rámci evropské soustavy Natura 2000.
V Podyjí se ve dvou stádech prohání 11 divokıch koní z anglického Exmooru, na 70 hektarech pastvin pomáhají s jejich údržbou a chrání je před zarůstáním. Šestici koní ochranáři vypustili na pastvinu v Mašovicích, dalších pět na pastvinu v Havraníkách. Ve stádu je vždy jeden hřebec.
„Už v dubnu by se měla narodit první hříbata. Špatně se ale odhaduje, kolik klisen je březích. Nedá se to úplně poznat, protože jak jsou ta zvířata v přírodě, nejsou většinou vidět všechna najednou," uvedl Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina, která má zavedení pastvy na starosti. Hříbata by v Podyjí zůstala rok až dva, pak by se stěhovala do dalších rezervací.
Koně pomáhají
„V Podyjí by zůstalo těch 11 koní. Zájem o podobnı typ rezervací je velkı, protože divocí koně skutečně fungují jako nejlepší řešení v péči o větší plochy. Takže počítáme s tím, že přírůstky budeme poskytovat dál," uvedl Dostál.
Biolog Robert Stejskal už dříve zhodnotil pobyt koní v lokalitách v Podyjí jako přínosnı. V lokalitách se znovu objevuje původní stepní vegetace, která byla dříve zarostlá. Takové podmínky vytvářejí i vhodné prostředí pro různé druhy hmyzu.
Návrat divokıch koní je součástí projektu Military LIFE for Nature. Hlavním účelem je podpora a zachování vzácnıch druhů rostlin a živočichů, kteří ke svému životu potřebují plochy s různorodou vegetací. Projekt zajišťuje péči o přírodu v pěti bıvalıch vojenskıch územích v různıch částech České republiky, chráněnıch v rámci evropské soustavy Natura 2000.
Divokým koním se v Podyjí daří: Na jaře se narodí první hříbata, půjdou ale do světa
31.03.2019 Blesk.cz - rum,ČTK
Divocí koně, kteří od června loňského roku spásají dvě vybrané lokality v Národním parku Podyjí na Znojemsku, čekají letos na jaře první přírůstky. Narodit by se mohlo odhadem sedm až devět hříbat.
V Podyjí se ve dvou stádech prohání 11 divokých koní z anglického Exmooru, na 70 hektarech pastvin pomáhají s jejich údržbou a chrání je před zarůstáním. Šestici koní ochranáři vypustili na pastvinu v Mašovicích, dalších pět na pastvinu v Havraníkách. Ve stádu je vždy jeden hřebec.
"Už v dubnu by se měla narodit první hříbata. Špatně se ale odhaduje, kolik klisen je březích. Nedá se to úplně poznat, protože jak jsou ta zvířata v přírodě, nejsou většinou vidět všechna najednou," uvedl Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina, která má zavedení pastvy na starosti. Hříbata by v Podyjí zůstala rok až dva, pak by se stěhovala do dalších rezervací.
Koně pomáhají
"V Podyjí by zůstalo těch 11 koní. Zájem o podobný typ rezervací je velký, protože divocí koně skutečně fungují jako nejlepší řešení v péči o větší plochy. Takže počítáme s tím, že přírůstky budeme poskytovat dál," uvedl Dostál.
Biolog Robert Stejskal už dříve zhodnotil pobyt koní v lokalitách v Podyjí jako přínosný. V lokalitách se znovu objevuje původní stepní vegetace, která byla dříve zarostlá. Takové podmínky vytvářejí i vhodné prostředí pro různé druhy hmyzu.
Návrat divokých koní je součástí projektu Military LIFE for Nature. Hlavním účelem je podpora a zachování vzácných druhů rostlin a živočichů, kteří
Výstupy z médií
10.08 2021
15.04 2019