Právo / V Podyjí se narodil první divoký kůň

13.04.2019 Právo - Vladimír Klepáč

strana: 11rubrika: Jižní Morava - Vysočina

První divoký kůň v novodobé historii Moravy se ve středu narodil v Národním parku Podyjí na Znojemsku. Stalo se tak jedenáct měsíců poté, co byla na tamní Havranické vřesoviště vypuštěna dvě stáda exmoorských koní. 

Ti jsou nejbližšími příbuznými původních evropských divokých koní. Ostatní klisny ve skupině jsou rovněž březí a další hříbata by měla přijít na svět v následujících dnech. Podobně je tomu i u druhého stáda, které se zabydlelo v parku u Mašovic. Jejich úkolem je spásat trávu, a udržovat tak louky. 
Do parku byla dvě malá stáda divokých koní přivezena z anglického Exmooru, kde jsou tito koně chováni po staletí. Na pastvinách jsou celoročně a bez jakéhokoli přikrmování. Mláďata se rodí bez asistence člověka. Očekává se, že brzy se bude Podyjím prohánět devět hříbat. 

Hříbata potřebují klid 

"Koně nyní potřebují klid. Mláďata budou potřebovat čas na to, aby si zvykla na pastvu. Žádáme proto návštěvníky parku, aby k nim nevstupovali do ohrad a ani se k nim v nejbližších týdnech nepřibližovali," řekla Právu Marta Kotecká ze společnosti Beleco, která má na starosti projekt návratu koní do Podyjí. Ředitel správy parku Tomáš Rothröckl zdůraznil, že ochranáři budou veřejnost informovat o tom, kdy se situace změní. 
Do národního parku bylo loni přivezeno jedenáct koní. Úkolem zvířat je spásat tamní vřesoviště a pastviny bohaté na vzácné druhy květin, motýlů a dalších organismů. Koně okusují také ostružiny nebo náletové keře, kterými by jinak oblasti zarostly. Díky tomu letos na jaře u Havraníků rozkvetly rozsáhlé koberce fialových konikleců. Předtím je v těchto místech utlačovaly agresivní porosty trav, z nichž vzácnou květenu vysvobodila pastva koní. 

Spásání pomáhá vzácné květeně 

Koně spásají plochu zhruba 70 hektarů. "Havranické vřesoviště je druhově bohatá skalní step, Mašovická střelnice zase oplývá pestrými lučními společenstvy. Obě lokality jsou pokladnicemi vzácných rostlin a živočichů, jako jsou koniklece, jalovce, orchideje, desítky druhů motýlů, ještěrky zelené, užovky stromové a řada dalších. Právě přirozená pastva je péčí přírodě nejbližší," vysvětlil odborný garant projektu z organizace Beleco Pavel Marhoul. 

Projekt Military LIFE for Nature 

Návrat velkých kopytníků je součástí rozsáhlého projektu Military LIFE for Nature financovaného z evropského programu LIFE. Hlavním účelem projektu je podpora a zachování vzácných druhů rostlin a živočichů, které ke svému životu potřebují plochy s různorodou nelesní vegetací. Projekt zajišťuje péči o přírodu v pěti bývalých vojenských územích, chráněných v rámci evropské soustavy Natura 2000, v různých částech Česka. 
V rámci projektu je na vybraných lokalitách využito k údržbě krajiny kromě pastvy divokých koní i těžké techniky, a to včetně vojenských tanků. "Například na Pánově u Hodonína, kde průběžně probíhá odstraňování náletových dřevin, jsou využívány tanky pro provzdušnění půdy," doplnil Marhoul. Přestože to může na první pohled připadat zvláštně, projetí tanku po louce může být pro obnovu jejího rostlinstva lepší než parta sekáčů s kosami. 

Mláďata budou potřebovat čas na to, aby si zvykla na pastvu Marta Kotecká, společnost Beleco 

Foto: První hříbě divokých koní, loni vypuštěných v Národním parku Podyjí, se narodilo na pastvině na Havranickém vřesovišti. 
Foto Marcel Kundrát